Tipy na výlet do okolí

Hrad v Kadani

Kadaňský hrad byl založen za vlády krále Přemysla Otakara II. a tyčí se na rulové skále nad řekou Ohří. Původně gotický hrad patřil typem k tzv. středoevropským kastelům, tedy hradům čtvercového půdorysu s věží v každém rohu. Kromě panovníka-zakladatele na něj zavítal také král Václav II. nebo s Kadaní významně spojený Karel IV. V průběhu 16. století podstoupil hrad rozsáhlou pozdně gotickou a renesanční přestavbu. Téměř smrtelnou ránu mu pak zasadilo obléhání města švédskými vojsky během třicetileté války, kdy byl hrad vypleněn, vypálen a zpustl. K jeho obnově došlo teprve po roce 1750, kdy byl v souvislosti s vojenskými reformami císařovny Marie Terezie opraven a byla v něm zřízena kasárna.

V dochovaných gotických sklepeních hradu můžete navštívit muzejní expozici o historii kadaňského hradu.V dalších prostorách sídlí též Městská knihovna Kadaň a domov pro seniory, ale také obřadní síň.

Vstupné: 50 Kč / děti do 6 let zdarma / rodinné 100 Kč/  snížené 30 Kč (děti 6 – 15 let, důchodci)

Prohlídky s průvodcem probíhají vždy v celou hodinu. Aktuální informace na stránkách Kulturních zařízení v Kadani.

Františkánský klášter v Kadani

Pozdně středověký poutní františkánský klášter v Kadani byl více než půl tisíciletí centrem pozornosti panovníků i diplomatů, duchovenstva i světských poutníků, umělců i mecenášů, šlechticů i prostého lidu. Jeden z jeho prvních donátorů, Jan Hasištejnský z Lobkowicz, pojal stavbu jako odraz svých dojmů ze svatých míst v Jeruzalémě.

Duchovní správou byli od počátku pověřeni členové řádu františkánů-observantů. Uměleckou hodnotu vtiskli klášteru jeho stavitelé především sklípkovou klenbou (snad první v českých zemích), malíři z okruhu Lucase Cranacha st. (a později další umělci) výzdobou stěn celého interiéru kostela Čtrnácti svatých Pomocníků a sochaři zejména sepulkrálními díly, neboť kostel sloužil rovněž jako významné pohřebiště.

Vstup na 2. okruh muzejní expozice (Život v klášteře) je v letní sezóně (červenec a srpen) možný také v rámci souhrnné vstupenky Památky v kapse.  Je výhodná pro návštěvníky, kteří nemají nárok na jiné slevy. V rámci vstupenky mohou vždy jedenkrát navštívit uvedený okruh ve Františkánském klášteře, Kadaňský hrad, Radniční věž, Mikulovickou bránu a Středověkou baštu, a to kdykoliv v návštěvní době do 28. září daného roku. Více informací na stránce Kláštera Kadaň

Rozhledna v Kadani

Kadaňský Svatý kopeček (dříve Strážiště, též Hutberg) je jednou z dominant tohoto města ležícího v okrese Chomutov. Tento čedičový vrcholek se nachází jen několik minut chůze od centra města a jeho zalesněné svahy poskytují místním obyvatelům příjemné místo k odpočinku. Navíc od roku 2003 naleznou na nejvyšším bodě Svatého kopečku novou rozhlednu.

Ačkoli je dnes Svatý kopeček zcela pokryt lesním porostem, v minulosti tomu tak nebylo. Až do druhé poloviny 19. stol. zde totiž byly vinice, pole a sady a připomínkou po této době nám jsou kamenné tarasy a zídky na některých místech úpatí kopce. Od 60. let. 19. stol. bylo započato se zalesněním Svatého kopečku (smrk ztepilý, modřín opadavý, borovice lesní, dub červený, trnovník akát, javor jasanolistý, cypřišek Lawsonův, zerav západní, borovice hedvábná,…). Parkové úpravy a zalesňování vrchu prováděl Sadovnický a okrašlovací spolek města Kadaně až do roku 1925, kdy také dokončil výstavbu vyhlídkového altánu na vrcholku kopce. Jednoduchý vyhlídkový altánek mohli návštěvníci Svatého kopečku na jeho místě nalézt až do 60. let 20. stol. Bohužel v té době dřevěná stavbička shořela a kamenná podezdívka byla posléze devastována. Vrchol kopce byl postupně zakryt hustou vegetací a místo upadlo v zapomnění.

Teprve až počátkem 21. století byl Svatý kopeček „znovu objeven“, když se jeho revitalizace stala součástí plánů kadaňské radnice. Podle projektu ing. Miloslava Hnáta z R-Projekt, v.o.s. posloužila kamenná podezdívka jako základ pro novou rozhlednu, na které vyrostl vyhlídkový altán s osmi betonovými sloupy s navazující ocelovou konstrukci s krytým vyhlídkovým ochozem. Výstavba nové rozhledny byla zahájena v červenci 2003 a náklady na její zbudování činily cca 2 mil. korun (z toho 1,3 mil. představovala dotace Ústeckého krajského úřadu, zbylé prostředky do projektu vložilo město). Stavební firma F.R.K. zvládla zhotovení poměrně rychle a tak se nový turistický magnet Kadaně mohl návštěvníkům otevřít 13. října 2003.

V roce 2018 nechala kadaňská radnice rozhlednu opravit. Za cca 90 tis. Kč byla firmou IMP-EKS spo. s r.o. Kadaň provedena rekonstrukce střechy, zábradlí, omítek a maleb. Stránky rozhledny.

Koupaliště v Kadani

V horkých letních dnech se můžete zchladit na místním veřejném koupališti. Čeká tu na vás skokanský bazén (hloubka 110–360 cm), plavecký bazén (120–170 cm), tobogán, dětský bazén (50–60 cm), brouzdaliště (20–40 cm), dětské hřiště, hřiště na plážový volejbal, občerstvení, sociální zařízení či půjčovna všeho, co byste na koupališti mohli potřebovat. Přesné termíny zahájení a ukončeního letního provozu jsou pravidelně uvedeny v novinkách na webových stránkách Koupaliště Kadaň. Platba je možná pouze v hotovosti nebo abonentním čipem Koupaliště Kadaň.

Ceny si rovněž můžete ověřit na stránkách koupaliště.

Zimní stadion a sportovní hala v Kadani

V případě potřeby jiného sportovního vyžití je možné se obrátit na příspěvkovou organizaci Sportovní zařízení Kadaň, která spravuje tyto sportovní areály:

Další informace dostupné na jejich stránkách.

Stolová hora Úhošť

Stolová hora Úhošť mezi města Klášterec nad Ohří a Kadaní je národní přírodní rezervací a vede po ní naučná stezka. Z hory je překrásný výhled na celý region. Jedná se o tabulovou (stolovou) horu 592 m n. m. vysokou, význačné geologické stavby s rozlohou 114,5 ha. Na svazích Úhoště jsou přirozená lesní a stepní společenstva.

V uvedené lokalitě se vyskytuje 1000 druhů rostlin z 3000 evidovaných v České republice. Na Úhošti stojí socha, která byla postavena na počest keltské kultury.
Nejpřístupnější je tato hora od Kadaně. Pro náročnější turisty je však možnost strmého výstupu od Klášterce nad Ohří. Vícee informací najdete například na Wikipedii.

Kozí farma s poníky

V roce na bývalém statku začali provádět první přípravy pro chov koz a zpracování mléka jimi produkovaným. Po dokončení úprav
a vytvoření technologického zázemí začali stavět stádo, které  časem čítalo 150 kusů. Chovali kozy bílé i hnědé, z nichž některé patřili do genofondu České republiky a byly v kontrole užitkovosti, která sleduje hlavně obsah bílkovin a tuků v mléce. Na podzim roku 2011 velká část kozího stáda odešla k jinému chovateli a na farmě se přeorientovali na chov masného skotu plemene Charolais. Základní stádo tvoří 20 krav a jeden plemenný býk jménem Valdemar. Pár koziček si ale z nostalgie ponechali. Od roku 1999 drží prestižní certifikát „Ekologicky hospodařící zemědělec.“ Dále se zabývají chovem shetland pony, jsou partnerskou organizací pro Stáj Dominika, jenž se zabývá chovem pony pro sportovní využití. Výhodná poloha v těsném sousedství Chráněné krajinné rezervaci v okolí hory Úhošť činí farmu i turisticky atraktivním místem. Informace hledejte na stránkách farmy, nebo na kudyznudy.cz

Přírodní rezervace Rašovické skály

Rašovické skály jsou národní přírodní památka v Doupovských horách. Nachází se na západním svahu jednoho z výběžků masívu Nedílu asi jeden kilometr východně od Lestkova u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Dominantou chráněného území je přibližně dvacet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá skalní stěna s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi kriticky ohrožené rostliny, které na skalách rostou, patří pochybek severní a řeřišník skalní.

Více informací, včetně mapy, naleznete například na wikipedii.

Hrad Egerberk (Lestkov)

Egerberk (též Lestkov nebo německy Egerberg) je zřícenina hradu nad vesnicí Lestkov u Klášterce nad Ohří. Stojí na výrazném výběžku Černého vrchu v nadmořské výšce 548 metrů. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.

Jméno hradu bylo odvozeno z německého názvu řeky Ohře. Hrad byl založen někdna přelomu 13.  a 14. století. První písemná zmínka o hradu je až z roku 1317, kdy zde žil Vilém z Chýš a Egerberka. Vilémův syn, taktéž Vilém, prodal Egerberk roku 1350 pánům ze Šumburka, od kterých ho roku 1384 koupil Jindřich Škopek z Dubé. Ten patřil k významným rádcům krále Václava IV. a nechal hrad velmi výrazně přestavět tak, aby odpovídal náročnějším požadavkům na bydlení a reprezentaci majitele. Od pánů z Dubé hrad koupil asi v roce 1411 nejvyšší zemský písař Mikuláš Augustinův z Prahy. Další majitelé jsou známí roku 1422. Byli to Ota a Wend z Illburka a jejich strýc Půta z Illburka, kteří hrad spoluvlastnili a roku 1430 jim ho král Zikmud hrad potvrdil jako královské léno. Wend se zhruba o pět let později dostal do velkých majetkových sporů s Vilémem ze Šumburka. Vilém se lstí zmocnil Egerberka a zajatého Wenda na něm hlady umučil k smrti. Vilém ze Šumburka potom hrad, i přes protesty Wendova dědice Půty z Illburka, roku 1443 prodal Jakoubku z Vřesovic. V roce 1454 byl Egerberk navíc prohlášen za odumřelé léno a od krále Jiřího z Poděbrad ho získal Jan Calta z Kamenné Hory. Půta z Illburka i Jakoubek z Vřesovic proti tomu protestovali a soud roku 1457 nakonec rozhodl ve prospěch Půty, který však musel Jakoubkovi z Vřesovic za hrad zaplatit dva tisíce kop grošů. Půta z Illburka hrad roku 1460 prodal Bossovi z Fictumu. Po něm na hradě žili Dětřich a Věnek z Fictumu. Po nich hrad zdědil Dětřichův syn Bernartin a od jeho synů hrad koupil v roce 1557 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, který však ke konci života přesídlil na nový zámek Felixburg. Za jeho vlády se panství hradu změnilo z královského léna na svobodný statek. Od té doby na hradě žil jen kastelán. Po smrti Bohuslava Felixe hrad zdědila jeho manželka Anna z Fictumu, ale když roku 1587 zemřela, odkázala ho svým synovcům. Jeden z nich prodal panství Linhartu Štampachovi ze Štampachu. Štampachové Egerberk nevyužívali, a hrad začal chátrat.

Vyčerpávající informace o hradu najdete například na wikipedii.

Lázně Evženie

Těžba, stáčení, distribuce kyselky a využívání jejích léčebných účinků ve velkém bylo významnou oblastí podnikání v Klášterci. Dějiny lázeňství zde začínají 18. května 1881, kdy zemědělec Fickert zjistil, že voda v jeho nové čtyři metry hluboké studni má najednou kyselou, ale velmi příjemnou chuť. Provedená analýza potvrdila, že se jedná o kvalitní minerálku s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Brzo si získala oblibu a za mírný poplatek ji využívali místní lidé z města i lidé z blízkého okolí. V roce 1886 prodal Josef Fickert svůj majetek Františku Fieberovi, cukrovarníkovi z Ústí nad Labem. Ten dosud bezejmenný pramen pojmenoval křestním jménem své manželky Eugenie (Evženka). S vynaložením vysokých nákladů dal pramen odborně podchytit a upravit jeho jímání a čerpání. Nechal postavit potřebné budovy, především plnírnu, která byla vybavena strojním zařízením na páru a elektřinu. Postavil také pavilon přímo nad pramenem a v těsném sousedství založil park. Měl rozlohu 2,5 ha, kde byly dobře udržované procházkové cesty, květinové záhony i travnaté plochy, rybník s labutím ostrůvkem apod. Výsledek chemické analýzy prof. Dr. W Gintla a bakteriologické analýzy prof. Dr. Hueppa vedla spolu s dalšími dobrozdáními k tomu, že 9. dubna roku 1898 byla Evženie prohlášena léčivým pramenem. Tak byl položen základ lázeňství v Klášterci nad Ohří. Roku 1897 zde byla při hloubení jiné studny u bývalé klášterecké Střelnice naražena další minerální voda, začala se stáčet a prodávat, u zřídla byly v novoempírové budově zbudovány malé lázně; pramen dostal název Městský pramen. V jeho držení se vystřídala obec, místní spolek ostrostřelců a soukromí nájemci. Oba prameny byly analyzovány profesorem Gintlem v roce 1898 jako převážně uhličitano-sodná kyselka.

Klášterecká kyselka postupně dosáhla značné popularity doma i v zahraničí. Ročně se v klášterecké stáčírně plnilo na 2,5 milionu litrových lahví. Zdejší kyselkou byla dokonce zásobována i Rommelova armáda v Africe.Kyselka byla v provozu až do roku 1950, kdy přestalo pracovat jímací zařízení, a celý areál začal chátrat. Městský pramen byl dokonce zabetonován. S obnovou pramene Evženie se začalo až na jaře 1964 a 1. května toho roku byl pramen znovu zpřístupněn veřejnosti. Dochované jsou někdejší lázeňské budovy u empírové Střelnice (1829) se sloupkovým přízemním portorikovým rizalitem. U nich stojí barokní kamenná socha Jana Nepomuckého z roku 1745. Až do konce 80. let minulého století však nebyly budovy prakticky využívány a pramen byl pouze udržován bez lázeňského využití pro potřeby místních obyvatel.K další obnově a rozvoji lázeňské zóny bylo přistoupeno až po roce 1990, kdy byl objeven další pramen, který byl pojmenován jako Klášterecký pramen. Městský pramen se díky modernějším technologiím podařilo obnovit a nyní jsou v lázeňském areálu stáčeny všechny tři. Stáčení minerální vody je možné ve dvou stáčírnách. V historické stáčírně Evženie je možné ochutnat pramen původní – Evženie a Klášterecký pramen.

Zámek v Klášterci nad Ohří

Klášterec nad Ohří je zámek ve stejnojmenném městě v Ústeckém kraji. Stojí na okraji města na levém břehu řeky Ohře. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka. Zámek se nachází v desetihektarovém, dendrologicky velmi cenném, anglickém parku z 20. a 70. let 19. století, ve kterém je 150 druhů stromů z celého světa. V zámeckém areálu je rovněž Sala terrena s glorietem se sochařskou výzdobou od Jana Brokofa z 80. let 17. století. V severní části parku je dále soubor kaplí Sedm bolestí Panny Marie z 90. let 17. století. Zámek s parkem je zakomponován jako součást městské památkové zóny ve středu starého města. Celá památková zóna je nově opravena a na návštěvníky působí velmi pozitivně.

Zámek založili na začátku šestnáctého století Fictumové, kteří jej vlastnili až do začátku třicetileté války. V rámci pobělohorských konfiskací jej získali Thun-Hohensteinové, kterým zůstal až do zestátnění v roce 1945. V zámku je umístěna expozice porcelánu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea. Pořádají se v něm výstavy a koncerty klasické hudby.

• Prohlídka se koná za účasti průvodce ve skupinách o počtu nejméně 2 návštěvníků, maximální počet je 40 návštěvníků, může být v německém jazyce.

• Prohlídka se koná za účasti průvodce ve skupinách o počtu nejméně 2 návštěvníků, maximální počet je 40 návštěvníků, může být v německém jazyce. Expozice se nachází ve sklepních prostorech, tudíž doporučujeme teplé oblečení.

• Prohlídka okruhu bez průvodce.

• Prohlídka se koná za účasti průvodce ve skupinách o počtu nejméně 2 návštěvníků, maximální počet je 40 návštěvníků, může být v německém jazyce.

Podrobné informace naleznete na stránkách zámku a na wikipedii.

Aquapark Klášterec

V letním období můžete v Klášterci nad Ohří vyzkoušet nový aquapark. Vodní atrakce jsou připraveny jak pro velké, tak i pro malé návštěvníky. Vyzkoušet můžete i moderní atrakci – aquazorbing!

V tomto moderním areálu postaveném na úpatí Krušných hor si můžete zpestřit koupání v průzračné vodě tobogány různých délek (28, 68 a 128 m), naleznete zde bazény mnoha velikostí, tvarů a hloubek pro každého člena rodiny. Dále skokánky, divokou vodu, skluzavky, vodní hřiby, masážní bublinkové koupele a v neposlední řadě také oblíbený Aquazorbing.

Pokud vás již voda omrzí, můžete vyzkoušet plážový volejbal nebo fotbal, stolní tenis, trampolíny, streetball, ruské kuželky nebo petanque. V areálu nechybí ani občerstvení. Aquapark Klášterec nad Ohří pořádá v letní sezóně mnoho akcí, soutěží a populární noční koupání.

Detailní informace naleznete na stránkách aquaparku nebo na kudyznudy.cz